Kde začít s pohybem? U nepohybu.

Možná to zní paradoxně. Ale právě to, co nejvíc přehlížíme, bývá tím nejlepším místem, kde začít.

 

Občas hledáme složitá řešení na jednoduché problémy. Chceme zlepšit své návyky, ale přehlížíme příležitosti k pohybu, které jsou nám každodenně na dosah. Ačkoliv strukturovaný pohyb jako silový trénink či pravidelné sportovní aktivity jsou bezpochyby přínosné, začít můžeme mnohem jednodušeji – identifikací a úpravou období „nepohybu“ v našem dni.

Proč začít u nepohybu?

Vytvořit čas a prostor pro pravidelný sport nebo silový trénink bývá náročné. Vyžaduje to změnu rozvrhu, plánování, dojíždění na specifické místo, a podobně . Proto mnoho dobrých úmyslů ztroskotá hned na začátku. Nebo ani nezačnou. Někdy si na začátek často klademe příliš vysoké nároky.

Oproti tomu, zaměření se na „low hanging fruit“ (nízko visící ovoce) – tedy vytváření malých příležitostí k pohybu během běžných denních aktivit – je mnohem dostupnější strategie. Nejde o to kompletně přebudovat váš den, ale optimalizovat to, co už děláte.

Tyto drobné změny nevyžadují velké časové bloky ani speciální vybavení, přesto mohou mít v součtu významný dopad na naše zdraví. 💚

Výzkum publikovaný v časopise British Journal of Sports Medicine ukázal, že i pouhých 11 minut středně intenzivní fyzické aktivity denně může snížit riziko předčasného úmrtí až o 23% (Ekelund et al., 2023). Takové množství pohybu lze snadno začlenit do běžného dne bez drastických změn životního stylu.

To je čas, který často prosedíme na Instagramu. Nebo strávíme scrollováním zpráv, které nám náladu stejně nezlepší.

Důsledky nepohybu jsou závažnější, než si myslíme

Když naše tělo zůstává po dlouhé hodiny ve statických pozicích, začíná se projevovat řada negativních důsledků:

 

  • Zatuhlost – která je ve skutečnosti symptomem oslabení svalů, nikoliv jejich „zkrácení“. Svaly přestávají efektivně plnit svou funkci, což vede k omezení rozsahu pohybu.
  • Bolesti svalů a kloubů – potenciálně způsobené decentralizací kloubů. Klouby bez správné svalové podpory se dostávají mimo optimální pozici, což způsobuje nadměrné opotřebení a často i bolest.
  • Snížené prokrvení tkání – bez pohybu klesá efektivita oběhového systému. Tkáně dostávají méně kyslíku a živin, zatímco odvod odpadních látek je zpomalený.
  • Absence podpory trávení – pohyb, zejména ten zahrnující trup, přirozeně stimuluje peristaltiku a podporuje zdravé trávení. Bez něj se zvyšuje riziko zácpy a jiných trávicích obtíží.
  • Mentální přetížení – zůstáváme-li příliš dlouho „v hlavě“, bez změny prostředí a nových smyslových vjemů, dochází k mentální únavě. Monotónnost prostředí a nepřetržité přemýšlení bez fyzické aktivity vede k poklesu kognitivních funkcí.

🔴 Nepohyb nás neničí naráz. Dělá to pomalu. Ale o to jistěji. 🐌

Meta-analýza publikovaná v časopise Pain Medicine prokázala silnou korelaci mezi prodlouženým časem stráveným sezením a prevalencí celé řady zdravotních problémů, od bolestí zad až po metabolické poruchy a kardiovaskulární onemocnění (Shrestha et al., 2022). Tyto negativní důsledky se navíc projevují překvapivě rychle - některé změny v metabolické aktivitě svalů lze pozorovat již po dvou hodinách nepřerušovaného sezení.

Přímým důsledkem těchto faktorů je pak snížení produktivity a kreativity – právě těch kvalit, které se v pracovním prostředí snažíme maximalizovat.

Jak "rozbít" nepohyb během pracovního dne?

Pracovní pauzy

Efektivním přístupem je spojení pracovních pauz s technikou produktivity „pomodoro“. Po bloku soustředěné práce věnujte pauzu přesunu z hlavy do těla:

 

  • Jednoduché protažení páteře – flexe a extenze (předklon a záklon), lateroflexe (úklony do stran) a rotace (otočení trupu). Tyto pohyby aktivují širokou škálu svalů zad a uvolňují napětí v oblasti krční a bederní páteře.
  • Vytřepání těla – krátké pohupování na špičkách prokrví lýtka a tím celé tělo. Navíc pomůže uvolnit napětí v celém těle.
  • Několik základních cviků – i pouhých 5 pomalých dřepů, několik kliků o stůl nebo pár výpadů dokáže aktivovat velké svalové skupiny a zlepšit průtok krve. Pokud máte k dispozici odporové gumy, můžete přidat i různé tahové pohyby pro horní část těla.
  • Krátká procházka – mimo budovu, na terasu či balkon. Změna prostředí a expozice dennímu světlu má kromě fyzických i významné psychologické přínosy.

❌ Nečekejte, až budete úplně vyčerpaní. Tělo nám často říká, co potřebuje. Jen ho musíme poslouchat dřív, než zařve.

Přelomová studie ze Stanford University prokázala, že chůze zvyšuje kreativní myšlení až o 60% ve srovnání se sezením (Oppezzo & Schwartz, 2014). Tento efekt přetrvává i po návratu k pracovnímu stolu, což činí krátké pohybové přestávky nesmírně efektivním nástrojem pro zvýšení pracovní výkonnosti.

Během pracovního bloku

I když jste uprostřed práce, existují způsoby, jak zvýšit množství pohybu:

 

  • Chůze během telefonování – telefonáty jsou skvělou příležitostí k pohybu. Nepotřebujete být přikováni k počítači a můžete využít tento čas k procházce po kanceláři či okolí.
  • Chůze na páse pod stolem – stále dostupnější řešení, které umožňuje kombinovat práci u počítače s mírnou fyzickou aktivitou.
  • Pracovní schůzka za chůze – tzv. „walking meeting“ může zvýšit kreativitu a zároveň přidat pohyb do vašeho dne. Mnozí inovativní lídři včetně zesnulého Steva Jobse byli známí svou oblibou v těchto typech schůzek.
  • Přestávky během dlouhých meetingů – navrhněte celé skupině, že se v průběhu dlouhého jednání všichni postaví, protáhnou a případně na 5 minut přeruší meeting pro krátkou procházku. Nejen že to prospěje vašemu tělu, ale osvěží to pozornost a kreativitu celého týmu.

Ať už jste lídr nebo člen týmu – 🚶🏼‍♀️ pohyb během dne není slabost. Je to dovednost, kterou se učíme znovu. ☝️

Výzkum publikovaný v Journal of Occupational Health Psychology ukázal, že zavedení tzv. "active breaks" během dlouhých jednání zvyšuje efektivitu rozhodování o 18% a snižuje únavu účastníků o 25% (Van der Berg et al., 2021). Jedná se tedy o změny, které přinášejí výhody nejen jednotlivcům, ale celým týmům a organizacím.

Před prací a po ní

Ranní rutina zahrnující pohyb může nastavit pozitivní tón pro celý den a zlepšit vaši mentální připravenost.

 

Odpoledne a večer nabízí více prostoru pro strukturovanější pohybové aktivity podle vašich preferencí a možností.

Co získám pravidelným zařazováním pohybu?

Konzistentní odbourávání nepohybu přináší řadu výhod, které daleko přesahují pouhé fyzické zdraví:

 

  • ✅ Zvýšená kapacita pro práci – lepší kreativita a produktivita díky efektivnějšímu okysličení mozku a snížení mentální únavy.
  • Lepší zvládání stresu – pohyb je přirozeným ventilem pro stres a pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů v těle.
  • Menší kumulace napětí – pravidelné pohybové přestávky zabraňují hromadění fyzického a psychického napětí během dne.
  • Zlepšená nálada – pohyb stimuluje produkci endorfinů, přirozených „hormonů štěstí“.
  • Princip malých vítězství – každá pohybová aktivita během dne je malým vítězstvím, které posiluje vaši motivaci k dalším a větším změnám.
  • Zvýšený výdej energie (NEAT – Non-Exercise Activity Thermogenesis) představuje významnou složku vašeho celkového energetického výdeje (pohyb o nesportovním charakteru) a může hrát důležitou roli v udržování zdravé váhy.
  • Lepší prokrvení těla – zvýšený průtok krve znamená efektivnější přísun kyslíku a živin do všech tkání a orgánů, což podporuje regenerační procesy a pomáhá předcházet řadě civilizačních onemocnění.
  • Snížení bolestivosti svalů a kloubů – pravidelný pohyb pomáhá udržovat klouby v optimální pozici a svaly v rovnováze, což vede k menší bolestivosti a lepší mobilitě.

Nečekejte na motivaci. Začněte drobně a nechte výsledky, ať vás motivují zpětně. 🙌

Meta-analýza 98 studií publikovaná v JAMA Psychiatry potvrdila, že i krátké epizody fyzické aktivity mají významný antidepresivní účinek srovnatelný s některými farmakologickými intervencemi (Schuch et al., 2021). Nejde tedy pouze o fyzické zdraví, ale i o fundamentální aspekty našeho psychického wellbeingu a každodenní kvality života.

Představte si kumulativní efekt

Představte si, že každý pracovní den zařadíte jen pět dvouminutových pohybových pauz. To je pouhých 10 minut denně, ale za rok to představuje přibližně 43 hodin pohybu navíc! A to počítáme jen pracovní dny.

Z mála se stane hodně. Jako voda, která časem prořeže kámen. 🌊

Výzkum publikovaný v The Lancet ukázal, že právě tento kumulativní efekt krátkých pohybových epizod může mít větší zdravotní přínos než méně časté, avšak delší cvičební jednotky (Murphy et al., 2024). Tento fenomén, někdy označovaný jako "activity snacking" (pohybové svačinky), je založen na poznatku, že pro mnoho fyziologických procesů v našem těle je důležitější pravidelnost pohybu než jeho jednorázová intenzita.

Vaše tělo tyto změny zaznamená. A vrátí vám to ve formě lepšího zdraví, vyšší energie a kvalitnějšího života. Nejde o dramatické jednorázové změny, ale o vytvoření udržitelného systému drobných návyků, které v součtu vytvoří výrazný rozdíl.

 

Začněte už dnes – ne nutně komplexním tréninkovým plánem, ale identifikací příležitostí k pohybu, které již ve vašem dni existují. Nejde o revoluci, ale o optimalizaci toho, co už děláte.

A pamatuj...

nepohyb nás neničí naráz. Dělá to pomalu, ale o to jistěji. Stejně tak se z mála stane hodně. Jako voda, která časem prořeže kámen. Nečekej na motivaci, ani na dramatické jednorázové změny. Začni drobně a nech výsledky, ať tě motivují zpětně. Tvé tělo tyto změny zaznamená. A vrátí ti to ve formě lepšího zdraví, vyšší energie a kvalitnějšího života.

Čtěte taky

Internet je plný názorů, které snídani buď oslavují jako základ zdraví, nebo ji naopak démonizují ve jménu přerušovaného půstu. Tak jak to s tou snídaní doopravdy je?
Možná je čas přestat bojovat s přírodou. Přestat se snažit být stroj, který jede na plný výkon od rána do večera. Moderní člověk se stále snadněji dokáže přehřát. Jen jeho kontrolky jsou často přehlušené. Možná je čas začít dýchat.
Ranní rutina. To zní docela…rutinně. Možná nudně? Nebo vás možná napadá, že na něco takového nemáte čas. Že je to “luxus”. Nebo jednoduše ani nevíte, co si pod tím představit.