Chronická únava

Chronická únava: když už nestačí říct „potřebuju se vyspat“

Každý známe únavu po náročném dni. Dlouhá porada, několik hodin soustředěné práce, cesta domů a večer, kdy už se nám nechce vůbec nic. Dáme si večeři, vyspíme se a druhý den máme zpravidla zase z čeho čerpat. Takto únava běžně funguje: tělo i hlava signalizují, že jsme spotřebovali část svých zdrojů a potřebujeme odpočinek.

Jenže co když se ráno probudíte a máte pocit, že jste si včerejší únavu vzali s sebou? Po víkendu se necítíte výrazně lépe, běžné úkoly stojí stále více energie a na konci pracovního dne nezbývá téměř nic pro osobní život. Pokud se tento stav opakuje nebo přetrvává delší dobu, stojí za to přestat ho považovat za samozřejmou součást dospělosti.

Chronická únava je dlouhodobě přetrvávající vyčerpání, nikoliv automaticky konkrétní diagnóza. Může souviset s pracovním přetížením, nedostatkem spánku, psychickými obtížemi nebo zdravotním onemocněním. Někdy se jednotlivé příčiny kombinují a bez odborného vyšetření není možné spolehlivě určit, která z nich hraje hlavní roli.

Jaký je rozdíl mezi běžnou a chronickou únavou?

Po náročném dni nebo týdnu je přirozené, že potřebujeme odpočinek. Běžná únava má často srozumitelnou příčinu a po dostatečné regeneraci se postupně zlepšuje. U dlouhodobé únavy je situace složitější. Vyčerpání se vrací, přetrvává nebo neodpovídá tomu, co člověk během dne skutečně dělal.

Důležitý není jen počet dní. Záleží také na intenzitě a dopadu na každodenní fungování. Pokud člověk několik týdnů nezvládá běžné činnosti jako dříve, únava se nezlepšuje nebo se k ní přidávají další příznaky, je vhodné řešit možné příčiny s praktickým lékařem.

Samotné označení „chronická únava“ nám neříká, co ji způsobilo. A právě proto není dobré automaticky předpokládat, že jde o stres nebo nedostatek motivace. Zvlášť pokud se vyčerpání nelepší ani po úpravě pracovního režimu.

Chronická únava, vyhoření a chronický únavový syndrom: tři různé věci

Tyto pojmy se v běžné komunikaci často zaměňují. Všechny mohou zahrnovat výrazné vyčerpání, ale jejich význam není stejný. Rozlišovat je důležité nejen kvůli přesnému pojmenování problému, ale především proto, že mohou vyžadovat úplně jiný přístup.

Rozdíl je zásadní. Vyhoření se vztahuje k pracovnímu kontextu, dlouhodobá únava může mít mnoho příčin a ME/CFS je samostatné onemocnění. Tyto stavy se mohou svými projevy překrývat, takže je nelze bezpečně rozlišit podle jednoho příznaku nebo internetového testu.

Pokud vás zajímá širší kontext pracovního vyčerpání, navazuje na toto téma náš článek Naše kapacita a prevence vyhoření, ve kterém pracujeme s principem energetického rozpočtu a dlouhodobého přetěžování vlastní kapacity.

Co může dlouhodobou únavu způsobovat?

Když člověk dlouhodobě nemá energii, první vysvětlení často zní: „Mám toho moc.“ Někdy je to pravda. Jenže stejný pocit vyčerpání mohou vytvářet různé příčiny a jejich kombinace.

Pokud únava přetrvává, omezuje běžné fungování nebo nemá jasnou příčinu, je vhodné obrátit se na praktického lékaře. Ten může podle příznaků a anamnézy rozhodnout, zda jsou potřeba další vyšetření.

Chronický únavový syndrom není jen extrémní únava

U chronického únavového syndromu (ME/CFS) je velmi důležité pochopit jednu věc: nejde pouze o to, že má člověk méně energie než ostatní. Onemocnění může zásadně měnit jeho schopnost zvládat běžné činnosti a reakci organismu na zátěž.

Jedním z klíčových příznaků je post-exertional malaise (PEM), tedy zhoršení příznaků po námaze, kterou člověk dříve toleroval. Nemusí přitom jít o sportovní výkon. U některých pacientů může zhoršení vyvolat běžná fyzická, mentální nebo emoční aktivita. Příznaky se navíc mohou zhoršit až s odstupem hodin či dnů a návrat k předchozímu stavu může trvat dlouho.

To je zásadní rozdíl oproti běžnému doporučení „zkus se víc hýbat, ono se to zlepší“. Pokud má člověk podezření na ME/CFS a zažívá zhoršení po námaze, neměl by se snažit příznaky překonávat silou nebo automaticky navyšovat fyzickou aktivitu. Potřebuje odborné posouzení a individuální řízení aktivity podle svých možností.

ME/CFS nelze potvrdit jedním univerzálním krevním testem. Diagnóza vychází z charakteristických příznaků, jejich trvání, dopadu na fungování a odborného vyšetření. Konkrétní časová diagnostická kritéria se mezi používanými doporučeními liší, proto nemá smysl čekat na určitou hranici měsíců, než člověk vůbec vyhledá pomoc.

Jak poznat, že únava už není jen důsledek náročného týdne

Neexistuje jeden jednoduchý checklist, podle kterého by šlo doma určit příčinu únavy. Existují ale situace, které stojí za pozornost, zejména pokud se opakují, zhoršují nebo výrazně zasahují do běžného života.

• Únava přetrvává několik týdnů a není jasné, proč se nelepší.
• Člověk je vyčerpaný i po noci, kterou považoval za dostatečně dlouhou.
• Běžné pracovní nebo domácí úkoly stojí výrazně více energie než dříve.
• Únava omezuje soustředění, osobní život nebo schopnost zvládat běžné činnosti.
• Po fyzické či mentální aktivitě přichází nepřiměřené zhoršení příznaků, někdy se zpožděním.
• K vyčerpání se přidávají další obtíže, například nevysvětlené změny hmotnosti, dušnost nebo výrazné změny nálady.

Pokud se v těchto signálech poznáváte, není cílem stanovit si diagnózu. Je to důvod probrat situaci s lékařem. Zejména výrazné zhoršení po námaze je důležitá informace, kterou by měl při vyšetření znát.

Proč chronickou únavu nevyřeší automaticky dovolená

Představa je jednoduchá: když jsem unavený, potřebuji odpočinek. A pokud jsem unavený dlouho, potřebuji delší odpočinek. Jenže dovolená neřeší všechny možné příčiny únavy.

Pokud vyčerpání souvisí především s nedostatkem spánku nebo dlouhodobým pracovním přetížením, odpočinek a úprava režimu mohou pomoci. Jestliže se ale člověk po dovolené vrátí ke stejnému množství práce a stejným hranicím, které k přetížení přispívaly, může se únava znovu objevit.

Pokud za únavou stojí zdravotní onemocnění, samotná dovolená příčinu neodstraní. Proto je důležité nepovažovat odpočinek za univerzální řešení, zejména pokud se stav nelepší nebo člověka výrazně omezuje.

U pracovního přetížení má smysl podívat se také na energy management. Ten pomáhá rozumět každodennímu energetickému rozpočtu, způsobu regenerace a tomu, kde se kapacita zbytečně spotřebovává. Je to nástroj pro práci s režimem, nikoliv náhrada lékařského vyšetření nebo léčba ME/CFS.

Co může s dlouhodobou únavou zaměstnanců udělat firma?

Pokud je v týmu dlouhodobě vyčerpaný jeden člověk, nemůžeme automaticky předpokládat příčinu. Pokud ale podobný stav popisuje větší část týmu, stojí za to podívat se také na pracovní podmínky. Kolik mají lidé současně priorit? Jak často pracují večer? Existuje prostor pro přestávky a regeneraci? A co se stane, když někdo otevřeně řekne, že současné tempo nezvládá?

Firma může významně ovlivnit množství práce, způsob plánování, dostupnost a chování vedení. Nemůže ale diagnostikovat zdravotní stav zaměstnanců ani požadovat, aby osobní zdravotní informace sdíleli s manažerem.

Smyslem je rozlišovat dvě roviny. První představuje odpovědnost firmy za pracovní prostředí a prevenci přetížení. Druhou tvoří individuální zdravotní situace, kterou řeší člověk s příslušným zdravotnickým odborníkem. Obě mohou být důležité současně.

Tomu, jak převádět práci s energií do skutečného firemního provozu, se věnujeme také v článku Jak na energy management ve firmách.

Jak s dlouhodobým vyčerpáním pracujeme my

Ve Vitruviu se zaměřujeme na prevenci přetížení a na podmínky, které pomáhají lidem dlouhodobě zacházet s vlastní kapacitou. Nehledáme způsob, jak z člověka dostat ještě více výkonu bez ohledu na jeho zdravotní stav. Zajímá nás, co jeho běžný režim stojí a kde lze odstranit zbytečné energetické ztráty.

V našich firemních programech a workshopech pracujeme se spánkovým režimem, regenerací, pracovními hranicemi, pozorností a kapacitou týmů. Účastníci si odnášejí konkrétní kroky použitelné v běžném pracovním týdnu a management získává prostor zamyslet se nad tím, jak pracovní prostředí ovlivňuje dlouhodobé fungování lidí.

Právě na tomto principu stojí i náš zážitkový kurz Hoř, ale nevyhoř, který pomáhá pracovat s kapacitou, hranicemi a prevencí pracovního přetížení.

Tyto programy nejsou určeny k diagnostice ani léčbě chronické únavy nebo ME/CFS. U přetrvávajících či nevysvětlených zdravotních obtíží patří první krok lékaři.