Sebevědomí
Sebevědomí je realistická důvěra ve vlastní schopnosti, úsudek a možnost zvládat situace, které přicházejí. Neznamená přesvědčení, že všechno umíme nebo že nikdy neuděláme chybu. Zdravé sebevědomí naopak unese větu „nevím“, zpětnou vazbu i neúspěch, aniž by se kvůli nim rozsypala celá představa člověka o sobě. V práci se projevuje schopností rozhodovat se, komunikovat hranice, říct vlastní názor a zároveň připustit, že se můžeme mýlit. Nevyrůstá z pozitivních vět před zrcadlem, ale především ze zkušenosti.
Sebevědomí není přesvědčení, že jste nejlepší
Člověk se zdravým sebevědomím nemusí vstoupit do místnosti a okamžitě ji ovládnout.
Nemusí mít na všechno názor. Nemusí mluvit první. A už vůbec nemusí mít pokaždé pravdu.
Zdravé sebevědomí se často pozná právě opačně.
Dokážete říct „nevím“. Položit otázku. Přiznat chybu. Nechat vedle svého názoru existovat lepší argument.
Protože jedna chyba nemění odpověď na otázku, jestli jste schopný člověk.
Mění pouze odpověď na otázku, jestli jste tentokrát udělali dobrou věc.
Z čeho se zdravé sebevědomí skládá
Zkušenost
Důvěra roste z opakované zkušenosti, že něco zvládneme — nebo že zvládneme následky toho, když se to nepodaří.
Realistický obraz sebe
Znát silné stránky je důležité. Stejně důležité je vědět, kde potřebujete pomoc nebo zkušenějšího člověka.
Oddělení výkonu od vlastní hodnoty
Špatná prezentace znamená špatnou prezentaci. Nemusí automaticky znamenat „jsem špatný prezentující“ a už vůbec ne „jsem neschopný“.
Ochota vstoupit do nejistoty
Sebevědomí neroste čekáním, až strach zmizí. Roste zkušeností, že dokážete jednat, i když si nejste stoprocentně jistí.
Proč výkon sebevědomí zároveň staví i ničí
Úspěch je dobrý učitel.
Když něco zvládnete, získáváte důkaz, že to umíte. Problém nastává ve chvíli, kdy se výkon stane jediným zdrojem vlastní jistoty.
Dobrý měsíc znamená „jsem schopný“.
Špatný měsíc znamená „možná jsem celou dobu podvodník“.
Takové sebevědomí je velmi výkonné, dokud se daří. Zároveň je extrémně křehké.
Stabilnější varianta nestojí na přesvědčení, že budu vždy dobrý. Stojí na přesvědčení, že dokážu pracovat i s tím, když dobrý nebudu.
Nízké sebevědomí není vždy tiché
Někdo se stáhne a přestane mluvit.
Jiný naopak začne mluvit víc, obhajovat každé rozhodnutí nebo mít potřebu dokazovat, že má pravdu.
Stejná nejistota může navenek vypadat úplně odlišně.
Proto sebevědomí neposuzujeme podle hlasitosti člověka. Zajímavější je jeho vztah k nejistotě, chybě, kritice a situacím, ve kterých nemá věci pod kontrolou.
Jak se nízké sebevědomí může projevovat v práci
- Člověk se vyhýbá úkolům, kde hrozí viditelná chyba.
- Potřebuje neustálé potvrzení, že postupuje správně.
- Obtížně říká nesouhlas zkušenějším nebo výše postaveným lidem.
- Zpětnou vazbu automaticky čte jako hodnocení své osobnosti.
- Připravuje se výrazně déle, než situace objektivně vyžaduje.
- Úspěch připisuje náhodě, neúspěch vlastní neschopnosti.
Jednotlivé chování samozřejmě může mít mnoho příčin. Důležitý je dlouhodobý vzorec.
Sebevědomí se buduje akcí, ne čekáním
Často chceme nejdřív získat jistotu a potom něco udělat.
V praxi je pořadí většinou opačné.
Nejdřív člověk udělá menší nepříjemný krok. Promluví na poradě. Dá zpětnou vazbu. Odprezentuje část projektu. Řekne, že něčemu nerozumí.
Zjistí, že situaci přežil a dokázal ji nějak zvládnout.
A teprve z těchto zkušeností vzniká důvěra.
Proto má větší cenu pravidelně vytvářet malé důkazy než čekat na jeden velký okamžik, po kterém už se člověk údajně nebude bát.
Jak se sebevědomím pracujeme my
Nezačínáme afirmacemi ani snahou člověka přesvědčit, že je skvělý.
Hledáme konkrétní situace, ve kterých mu chybí jistota. Co přesně se bojí udělat? Co očekává, že se stane? A jak velký krok je ještě dostatečně nepříjemný na to, aby něco naučil, ale dost malý na to, aby ho skutečně udělal?
Zkušenost potom vyhodnotíme.
Cílem není člověk, který o sobě nikdy nepochybuje.
Cílem je člověk, kterého pochybnost automaticky nezastaví.
Časté otázky
Co je zdravé sebevědomí?
Realistická důvěra ve vlastní schopnosti a úsudek. Zahrnuje i schopnost přiznat chybu nebo nevědomost bez pocitu, že tím člověk ztrácí svou hodnotu.
Jak zvýšit sebevědomí?
Pomáhá sbírat konkrétní zkušenosti v situacích, kterým se člověk kvůli nejistotě vyhýbá. Ideální jsou malé, opakovatelné kroky doplněné realistickou reflexí výsledku.
Jaký je rozdíl mezi sebevědomím a arogancí?
Sebevědomý člověk může věřit vlastnímu úsudku a zároveň připustit, že se mýlí. Arogance často nechává výrazně méně prostoru pro pochybnost, zpětnou vazbu a názory ostatních.
Může mít úspěšný člověk nízké sebevědomí?
Ano. Výkon a vnitřní jistota nejsou totéž. Někteří velmi výkonní lidé jsou na výsledcích silně závislí právě proto, že z nich čerpají potvrzení vlastní hodnoty.
Pomůže sebevědomí lepšímu leadershipu?
Stabilní sebevědomí může vedoucímu pomáhat snášet nesouhlas, přiznat chybu, delegovat a nebrat každou zpětnou vazbu jako osobní ohrožení.